Čedičová Panská skála neboli Varhany jsou velkolepým lákadlem – a nejen kvůli své roli v pohádce Pyšná princezna. Mimořádně fotogenické sopečné magma zchlazené do sloupcové odlučnosti vystupuje z krajiny a shlíží na Kamenický Šenov i okolní obce.
Nebýt lidské touhy po bohatství a poznání, zůstaly by čedičové Varhany ukryté v zemi dodnes. Z vrcholku Varhan jsou jedny z nejkrásnějších východů a západů slunce. Je odsud okouzlující výhled do širého okolí – na Zámecký vrch, Růžovský vrch, Studenec, Jedlovou i Klíč, Slavíček a Českou skálu.
Pravděpodobně nejznámější čedičová skála v celé České republice. Leží na hranici CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří a při příjezdu do Kamenického Šenova ji rozhodně nepřehlédnete. Noří se ze země a svou velkolepostí zastiňuje celé okolí. Tvoří ji množství pěti až šestibokých sloupů stojících vedle sebe, přičemž ty nejvyšší jsou až 12 metrů vysoká a připomínají píšťaly varhan. Tak jako jí lidská ruka vyzdvihla zpod povrchu zemského, stejně tak se lidská ruka mohla stát příčinou naprosté destrukce tohohle přírodního pokladu.
Prapůvodně zde žádná skála nebyla, jen návrší s třemi kříži přezdívané Kalvárie. O něco později se ukázalo, že se pod kříži ukrývá nevídané čedičové bohatství. A tak začala dlouhá cesta lámání kamene pro stavební účely, dokud se neukázalo, jak zajímavý tvar skála má. Poté naopak započal boj o zachování vzhledu Panské skály – od roku 1895 se stala Panská skála geologickou rezervací – nejstarší na našem území.
Již v 19. století totiž na místě Panské skály stával lom, který odhalil její krásy – to vedlo ke snahám místního obyvatelstva o ochranu lomu. Například roku 1878 poslal vulkanolog Josef Emanuel Hibsche žádost ochranu skály, na to však dostal zamítavou odpověď. O více jak 15 let později ale nakonec zemský úřad vydal rozhodnutí, kterým se zakazovala těžba v oblasti a Panská skála se stala nejstarší geologickou lokací v Čechách.
Zákaz však, jak už to tak bývá, s největší pravděpodobností nebyl dodržován a lámání kamene pokračovalo. V Děčíně vznikl za účel ochrany Panské skály spolek, který se prodejem losů snažil vybrat peníze na její zakonzervování. V čele stál Adolf Helzel, starosta Kamenického Šenova a J. E. Hibsch. Fond získal přes 6000 Korun a pronajal si od majitelky lomu alespoň hlavní stěnu za poplatek 300 korun ročně. Na odkoupení to nestačilo, tak proběhlo aspoň k prodloužení smlouvy. Majitelka dolu však nadála v těžbě pokračovala – to dalo vzniknout například jezírku pod Panskou skálou. I díky tomu nakonec okresní hejtmanství vydalo přísný zákaz těžby.
Následovalo několik náročných měsíců, kdy proběhlo pár bojů o Panskou skálu mezi jejími majiteli a státem. Nakonec Panskou skálu odkoupil okresní výbor v České Kamenici. Ani to však nezabránilo těžbě – těžil se během první i druhé světové války. Zajímavostí je, že vytěžené sloupy měly chránit ponorkovou základnu na ostrově Helgoland. Definitivní zákaz vytěžování nastal až po druhé světové válce. Na jednu stranu jsme málem přišli o jedinečný přírodní jev, na stranu druhou…nebýt lidské hamižnosti, ani bychom nevěděli, co tu pod zemí máme za poklady.
Čedič je velmi odolný vůči mořské vodě, a tak můžete na sloupy nejen z Panské skály narazit v přímořských hrázích v zemích Beneluxu.
Přímo pod Panskou skálou je placené parkoviště, kde se v dá v klidu zaparkovat. Jinak je nedaleko autobusová zastávka, ze které se dá snadno dojít na Panskou skálu. V létě sem jezdí cyklobusy z České Lípy. Na parkovišti najdete i turistické informační centrum s drobným občerstvením a toaletou.
K Panské skále se dostanete se sportovním kočárkem. Od Panské skály vede naučná stezka pro děti Po stopách Pyšné princezny, kterou si můžete výlet trochu prodloužit.
