Vánoce už jsou za dveřmi. Nastává čas Adventu, vytahování vánočních ozdob ze skříně, pečení cukroví a hon za dárky. Dříve byl Advent dobou postní, plnou rozjímání a zklidnění. Mezi hlavní adventní zvyky dodnes patří adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se zapalují v neděli. Dále jsou to ranní mše, tzv. roráty, trhání barborek, věšení jmelí nad dveře, návštěva Mikuláše a jeho společníků, věšení vánoční hvězdy nebo rozdávání Betlémského světla.
Z obrázků Josefa Lady všichni pamatujeme veselé Vánoce se zářivě bílým sněhem, ze kterého se sněhuláci staví jedna radost. To je realita spíš horských oblastí, třeba tady u nás v Lužických horách na Štědrý den zpravidla přijde obleva.
Skutečné jsou ale vánoční chvojky a stromky. Chvojka je větev, která se kdysi zdobila třeba usušeným ovocem a věšela se špičkou dolů nad dveře. To proto, že měla odhánět mrtvé duše – takhle se zastavili hned u vchodu, nasytili a odešli. A podobně to bylo se zdobením stromku. Ten se zase zavěšoval od stropu, hlavně kvůli úspoře místa – světnice byly malé a scházelo se v nich hodně lidí. Špičkou dolů se věšel, aby zaujal mrtvé duše a ty se z něj najedly a odešly. První vánoční strom ve veřejném prostoru se u nás objevil v Brně (tak tady V Lužických horách prvenství neulovíme) v roce 1924 díky spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi, který pod stromkem chtěl uspořádat sbírku na pomoc opuštěným dětem. K tomu ho vedl zážitek z roku 1919, kdy s přáteli našel v lese opuštěnou holčičku.
Vánoční zvyky se za pár desítek v jádru zas tolik neproměnily. V Sudetech se kromě bramborového salátu na Štědrý večer podával herynkový salát, někde se místo kapra jedlo vepřové se zelím. Jinak se chodilo do kostela, pouštěly se lodičky a věštila se budoucnost olovem.
Vánoční svátky se v dnešní době už jen těžko dají nazvat klidnými. Naopak je to doba hektická, kdy se člověk pokouší stihnout co nejvíc věcí najednou. Pokud se však chcete naladit a aspoň na chvíli uvolnit a zapomenout na starosti všedního dne, možná i nějaký ten dárek koupit, vyrazte na adventní jarmark nebo si jen tak dát s přáteli svařák. Ona ta práce nikam neuteče.
