Lužické hory jsou navíc pořád tak trochu „jiné“. Nejsou přeplněné, nejsou přehnaně turistické, a právě v tom je jejich kouzlo. Je tu klid, ticho a prostor. A byla by škoda o to přijít jen proto, že se k přírodě neumíme chovat. Stačí vlastně dodržovat pár docela obyčejných pravidel:
1. Než vyrazíš, mrkni, kam jdeš
Zjistit si základní informace o místě zabere chvilku, ale pomůže vám to vyhnout se nepříjemnostem. Každá oblast má svá pravidla a je fajn je respektovat.
2. Drž se cest
Značené trasy nejsou náhoda. Pomáhají chránit přírodu i usnadnit orientaci. Když se jich držíte, děláte vlastně to nejlepší možné.
3. Mysli i na ostatní
Lidé sem jezdí hlavně kvůli klidu. Trocha ohleduplnosti – třeba s hlukem – udělá velký rozdíl.
4. Buď připravený
Počasí v horách se umí rychle změnit. Mít s sebou vodu, něco k jídlu a základní vybavení je prostě jistota.
5. Co si přineseš, to si zase odneseš
Jednoduché pravidlo, které funguje vždy. Odpad si zabalte a vezměte s sebou. A pokud chcete udělat něco navíc, klidně vezměte i něco, co po cestě najdete.
A když dojde na nejhorší, použijte třeba klacek a vyhrabejte díru, kterou pak budete moct zahrabat. Vy víte, jak to myslíme. 😊 Zbytek pak jednoduše vyhoďte do nejbližšího možného koše.
6. Přírodu nech tak, jak je
Netrhejte rostliny, nelámejte větve a nesnažte se „vylepšovat“ okolí. To nejhezčí na přírodě je, že je přirozená. Navíc hýbáním s přírodninami můžete narušit přirozený řád lesa – nevíte, pod kterým kamínkem, kdo bydlí.
7. Zvířata pozoruj, ale neruš
Jsou tu doma. Stačí odstup a respekt.
8. Užij si ticho
Možná jedna z největších hodnot, kterou tu najdete. A zároveň něco, co se dá velmi snadno pokazit.
9. Oheň jen tam, kde je to v pořádku
Na vyhrazených místech ano, jinde raději ne. Je to bezpečnější pro všechny.
10. Používej zdravý rozum
Zní to obecně, ale vlastně to shrnuje všechno. Když se na chvíli zamyslíte, většinou víte, co je v dané situaci správně.
Proč řešit odpad? Protože jen tak nezmizí
Možná to nevypadá jako velký problém, ale odpad v přírodě se rozkládá opravdu dlouho.
Třeba ohryzek od jablka zmizí poměrně rychle, ale slupka od pomeranče už potřebuje klidně rok. Papírový kapesník několik měsíců.
A pak jsou tu věci, které tu zůstávají mnohem déle – nedopalek cigarety asi 15 let, žvýkačka i 50 let. Plastový sáček kolem 25 let, kelímek zhruba 70 let a PET lahev klidně 100 let.
Skleněná lahev tu může zůstat i tisíce let a třeba baterie se rozkládá stovky let a ještě při tom uvolňuje škodlivé látky.
Takže i drobnost, která se zdá „v pohodě“, tu může zůstat opravdu dlouho. A to už je škoda – představte si ta archeologická naleziště za stovky let, ve kterých se budou štětečkem opatrně očišťovat… plenky a plechovky od piva. Lužické hory jsou krásné právě tím, že působí přirozeně a klidně. A dobrá zpráva je, že to není nic složitého udržet. Stačí tak málo – být trochu ohleduplný a brát přírodu jako místo, které si zaslouží respekt.
