Co je to podstávkový dům?
Podstávka vs. roubenka
Podstávka (nebo také obvaz) je typ dřevěné konstrukce, používané při stavbě roubených domů. Roubené domy jsou postavené z dřevěných trámů kladených podélně na sebe, přičemž spoje mezi trámy jsou vyplňovány bílou vymazávkou, která se tvořila zpravidla z hlíny a rozřezaných plev. V rozích se trámy spojovaly všemožnými tesařskými spoji, které se liší kraj od kraje, tesař od tesaře. Rozdíl mez roubenkou a srubem je patrný na první pohled – sruby se stavějí z očistěných kulatin, které v rozích přesahují také se mezi spoji nepoužívá vymazávka. Zjednodušeně řečeno je to taková prostá roubenka.
Jak teda poznáte podstávku?
Podstávku neboli podstávkový dům poznáte jednoduše a na první pohled – vně roubení předstupuje dřevěná konstrukce ze svislých dřevěných sloupů spojených nad oknem do oblouku. Dalším poznávacím znamením jsou také dělená okna, která jsou většinou šesti nebo čtyřtabulková, různorodě zdobené nebo poskládané bednění štítu, kamenná podezdívka a v minulosti to byla i břidlicová střecha. Domy se stavěly přízemní, ale častěji převládaly stavby patrové – s patrem roubeným či hrázděným, někdy doplněných pavlačí – to záleželo, v jaké části severních Čech se ta která podstávka postavila.
A proč právě podstávka?
U běžného roubeného domu se časem roubení „rozjíždí“ – jednak klesá, jednak čase může dojít k deformaci střechy nebo patra. Podstávka má za úkol konstrukci domu odlehčit od střechy/patra – tuto zátěž nese podstávka a rovnoměrně ji rozkládá okolo domu. Roubení se nerozjíždí a také se tím poněkud usnadňuje výměna případných zničených trámů.
Podstávka v průběhu času
Rychlý nástin historie tradičního domu Trojmezí
První roubené domy se na českém území objevily ve středověku spolu s přistěhovalci z německé strany hranic přibližně okolo 13. století. Obyčejné roubené domy se v průběhu staletí vyvinuli až do dnešní podoby, která vyhovovala a odpovídala nárokům místního podnebí. Časté dešťové přeháňky, místy alpinské podnebí, neúrodná půda a zalesněná údolí protkaná říčními proudy zákonitě vedly okolo 16. století k rozvoji průmyslové i řemeslné činnosti. Využívalo se hlavně dřevěné bohatství. V lesích se budovala dřevěná koryta, po nichž byly klády plaveny k řekám, odkud byly na vorech dopravovány do celé země. Rezidua těžby dřeva najdete v místních lesích dodnes. No, a odtud to byl už jen krůček k inovacím na poli roubených domů.
A právě mezi 16. a 17. stoletím došlo k největšímu rozmachu podstávkových domů do několika směrů. Zajímavostí je, že na malém územní Lužických hor a Trojmezí najdeme dva typy podstávkových domů – hornolužický, který je více inspirovaný německým stylem, a proto má hrázděné patro, a poté severočeský podstávkový dům, který má zase patro roubené. Krásnou ukázku domů s hrázděným patrem najdete třeba ve vesnické památkové zóně Kryštofovo Údolí, domy s roubeným jsou rozšířenější na druhé straně – příkladem Sloup v Čechách nebo Krompach.
Není dům jako dům
Je třeba upozornit i na skutečnost, že každý dům je unikát – což není nic lehkého, vzhledem k tomu, že k dnešku je známo asi na 19000 stojících podstávek na území Čech, Polska i Německa – ne všechny jsou naneštěstí ve stavu obyvatelnosti. Kromě různorodosti ve stylu stavby patra, se liší třeba řezbářsky – to se týká hlavně podstávek a okřídlí. Svébytnost mohli majitelé či stavitelé projevit i při stavbě střešního štítu – ať už ho obložili obyčejným dřevěným bedněním, či tvořili složité mozaiky z nalámané břidlice. Tak jako byly v minulosti podstávky obývány nejrůzněji majetnými obyvateli, i dnes je najdeme rozprostřené krajinou jako poschovávané perly. Podstávka stojí na samotě u lesa, v centru města anebo prostě obklopená dalšími podstávkami. Jejich využití bylo univerzální, od příbytků po sklářské či tkalcovské dílny. I dnes se podstávkám dostává náležitého uznání – najdete v nich turistická informační centra, sídla nadnárodních firem, chalupy, restaurace i pensiony.
Přijďte se o jejich kouzlu přesvědčit na vlastní oči
25. května se v oblasti Šluknovského výběžku, Lužických hor a Frýdlantu koná Den otevřených dveří podstávkových domů. Okolo 30 soukromých majitelů otevře veřejnosti dveře svých domovů, aby vás obeznámili s historií, strastmi i radostmi z péče o své podstávky. Více informací najdete zde a na našem Facebooku Lužické a Žitavské hory – Neobjevený klenot severu. Pokud by vás více zajímaly podstávky u sousedů, tak v Německu a Polsku budou podstávky otevřeny 26. května.
