Za pivem
Jarní vánek a horké sluneční paprsky přímo vyzývají k procházkám lesem, ještě, než začne pozdní léto, kdy vlnící se horký vzduch se stává lákadlem pro komáry a klíšťata, ale stejně tak i k posezení na zahrádce s pěkným výhledem a něčím dobrým k pitím. Dobrá zpráva je, že tradiční řemeslo a výhledy velice jednoduše propojíte. Stačí jen naskočit na jednu z etap Pivní stezky Lužických hor.
Můžete vyrazit třeba do okolí České Lípy. Tady začíná, hned za nově zrekonstruovaným koupalištěm v Dubici, Ptačí park Mnišské louky, ve kterém můžete pozorovat více jak 140 druhů ptáků – včetně kormorána velkého, jeřába popelavého, chřástala či orla mořského. Mnišské louky také spásají exmoorští pony, a proto je třeba při návštěvě parku, stejně tak jako jiných míst, ve kterých se nacházejí zvířata, dodržovat preventivní opatření zavedená proti šíření slintavky a kulhavky. Z Mnišských luk je to kousek podél Pekelských rybníků přes Skautskou skálu až do Sosnové, kde u hlavní silnice stojí nejnovější přírůstek do Pivní stezky Lužických hor – Pivovar 66. Jak už napovídá název, pivovar spojuje vášeň k chmelu různého druhu a motorům. Jednotlivá piva jsou inspirována ženami, které zde pracovaly v době, kdy na adrese Sosnová 66 stával nevěstinec.
V Pivovaru 66 můžete posedět na zahrádce, ze které je přímý výhled na tajemný Kamenný dům, vytesaný do skály v místě bývalého pískovcového lomu. Kamennému domu se také přezdívá Alchymistův či Faustův dům a váže se k němu několik zajímavých pověstí – třeba ta, že poslední majitel domu Georg Abert byl alchymista a snažil se v domě vytvořit zlato. Později se dům stal internačním táborem pro Němce čekající na odsun.
Za sklem
Za sklem v Lužických horách můžete takřka v každé vesnici, ať už se vydáte hledat po stopách Křišťálového údolí nebo na vlastní pěst, dříve či později narazíte na dílnu, muzeum či školu.
Možná vám ale můžeme s hledáním trochu pomoct – vyražte do Kamenického Šenova, města lustrů, které se o víkendu 13. až 15. června doslova rozzáří sklářským řemeslem během Lustrfestu. Město i obyvatelé jsou na svou sklářskou minulost i současnost náležitě hrdí, důkazem jsou třeba skleněné zastávky, které jsou unikátní záležitostí odkazující na sklářskou tradici. I v letošním roce se rozsvítí nová skleněná zastávka, a to dokonce 2x – jednou ta, na níž se podílela Sklárna Jílek a podruhé ta, kterou tvořili žáci kamenickošenovské sklářské školy. Té je ostatně letošní ročník Lustrfestu v podstatě zasvěcen – oslavuje totiž slavná výročí sklářských firem, ale i 200 let od narození Jana Dvořáčka, zakladatele a prvního ředitele sklářské školy.
A i návštěvu sklárny můžete spojit s pivem. Třeba v Ajeto v Lindavě, sklárně s více jak 30 letou historií, kterou si můžete prohlédnout od půdy po sklářskou huť a na konci se odměnit ve Sklářské krčmě jídlem, pivem, a hlavně možností si vyfouknout vlastní půllitr. Pivem a něčím na zub se také můžete odměnit po návštěvě sklárny a galerie v Kunraticích u Cvikova, kde má svůj ateliér Jiří Pačinek, hvězda současné sklářské popkultury. U Sklářské kantýny můžete chvilku posedět a kochat se pohledem na Skleněnou zahradu plnou roztodivných tvorů a tvarů, které jinde nenajdete. Legenda sklářského řemesla, v minulém roce zesnulý Petr Novotný, který byl také jedním ze zakladatelů Ajeto Glass, má dodnes sklářské studio s prodejní galerií, muzeem i restaurací v Novotném Boru. Budovu Novotný Glass od silnice rozhodně nepřehlédnete, sklářské řemeslo z ní čouhá na první dobrou. V přízemí najdete restauraci Huť, která nabízí jedinečný zážitek – uprostřed totiž stojí zasklená sklářská huť, a tak můžete při jídle pozorovat skláře při práci. Na huť uvidíte i z ochozu muzea, které skrývá křehké poklady ze sbírky Petra Novotného i z minulých ročníků Mezinárodního sklářského sympozia.
Za podstávkou
Podstávkový dům, zkráceně podstávka, je jedním ze základních prvků krajiny Lužických hor i Podještědí – nebývalo to tak vždycky, podstávkové domy začaly zkrášlovat místní krajinu až někdy v 16. století, kdy se stavitelé postupně dobrali užitečnosti podstávky. Některé domy se však zachovali dodnes, a tak na ně narazíte ve vesnicích, ale i v centrech měst. Sloužily jako obydlí, ale i jako řemeslné dílny – sklářské, brusičské i tkalcovské.
Podstávkový dům nepřehlédnete – historie z nich dýchá na kilometry daleko a černobílé roubení vás přenese v čase na zápraží babiččiny chalupy. Výjimečnost podstávkových domů můžete poznat i během Dne otevřených dveří podstávkových domů, který probíhá 24. května a během něhož se otevře přes 30 domů soukromých i veřejných od Lužických hor přes Šluknovský výběžek po Kokořínsko i Frýdlantsko.
Pokud Den otevřených dveří podstávkových domů nestihnete, můžete prostě vyrazit za nosem a dříve či později na podstávku narazíte. Třeba sídlo firmy Lasvit v Novém Boru je ukázkou pečlivě zrekonstruované podstávky s bonusem skleněného architektonického díla, které pokrývá vedlejší budovu. Pohádkové, s láskou opečovávané podstávky najdete třeba v Krompachu, malé obci ležící pod vrcholem Hvozd nebo v Kryštofově Údolí, populární vesnické památkové zóně, která také překypuje barevnými zdobnými podstávkovými domy. Procházet se různorodými domy můžete také v Chřibské nebo třeba ve Sloupu v Čechách.
Podstávkové domy hostí i restaurace a penziony – tak například Výletní restaurace pod Dymníkem v Rumburku či Usedlost Na Stodolci a Pension Mencl v Chřibské, Chalupa v Prysku, Chata Tollendorf v Jiřetíně pod Jedlovou nebo Beranův hostinec v Trávníčku.
