Možná nejkrásnější a opravdu výjimečné jsou lužickohorské louky. Široké, nádherně prokvetlé, plazivé, vzlínající po stráních, rozpažené v údolích, se solitéry pradávných stromů, lákající k bosému bloumání travou. A když skončí léto, promění se Lužické hory v opojnou paletu křičících barev i tichých valérů. Toulky Lužickými lesy a loukami přinášejí nebývalá setkání s kamzíky, vysokou i spárkatou zvěří. Zaposlouchat se do podzimní jelení říje či pozorovat roj Perseidů na horské louce jsou neopakovatelné zážitky.
Sídla pánů
Strážní hrádky vyrůstaly jako houby po dešti na staré obchodní stezce z Prahy do Žitavy. Z některých se staly půvabné zámky, z jiných romantické zříceniny.
