Lužické hory jsou dokonalou spojnicí okolních krajinných útvarů – z Českého Švýcarska převzaly pískovcové útvary a skalní města, z Českého středohoří vulkanický charakter a kuželovité vrcholy vystupující ze zalesněných kopců, z Jizerských hor táhlé hřebeny… To všechno spojují v jedinečný celek, kde duše pookřeje a oči utěšeně plují po zvlněném reliéfu. A pak pozoruhodné stopy lidských životů – města a vesničky, hrady, kostely a kaple, sklářské hutě, skalní divadla, rozhledny a turistické chaty pamatující ještě dětský věk turistiky, nakonec i malé betonové pevnůstky, připomínky odhodlání bránit vlastní hranice.
Sídla pánů
Strážní hrádky vyrůstaly jako houby po dešti na staré obchodní stezce z Prahy do Žitavy. Z některých se staly půvabné zámky, z jiných romantické zříceniny.
