Možná nejkrásnější a opravdu výjimečné jsou lužickohorské louky. Široké, nádherně prokvetlé, plazivé, vzlínající po stráních, rozpažené v údolích, se solitéry pradávných stromů, lákající k bosému bloumání travou. A když skončí léto, promění se Lužické hory v opojnou paletu křičících barev i tichých valérů. Toulky Lužickými lesy a loukami přinášejí nebývalá setkání s kamzíky, vysokou i spárkatou zvěří. Zaposlouchat se do podzimní jelení říje či pozorovat roj Perseidů na horské louce jsou neopakovatelné zážitky.
Spojeni s nebem
Významné chrámy i drobné kapličky či boží muka jsou v krajině rozesety jako korálky. Nutí člověka k zamyšlení, povznesení a pohladí duši, potěší oko.
